we'll never know what we may find. find on the other side

Well, abych pravdu řekla... nedala jsem sem Gazesong, kterej sem dávám prakticky vždycky, a cejtím se trochu vykolejená, nicméně, tenhle song je fakt skvělej a asi bych ho dokázala poslouchat pořád. (dlouhý souvětí, yepyepyep)

Přemýšlíte někdy nad názvy mých článků? A podle čeho je dáváte vy? Čím se inspirujete?

-Následuje mnoho egoistických a sebestředných fotek. Nechte si chutnat.-

Jo a začíná jaro, takže se připravte na ještě větší dávku fotek oblohy. 

 Taky jsem si koupila tenhle prstýnek ještě s tím na předposlední fotce. (a ještě s jedním, kterej se mi nelíbí a kterej jsem s mamkou za něco vyměnila) Za 30 korun, tomu říkám kauf století.

 Taky mi byly koupeny tyhle šedivý kalhoty, jako náhrada za moje milovaný černý, který jsou v rozkroku (ehm...) zašívaný asi stokrát.

 Pří týhle fotce jsem se málem zabila o kořeny, ehm. (A vážně bylo takovýhle počasí, fotka je téměř neupravená)

 Jo a ještě mi byly koupeny tyhle legíny s... levhartím (?) potiskem. Jsou supr a mám pocit, jako že jsem celej den v plavkách.

 K tomuhle focení mám taky vtipnou historku. Položila jsem foťák na kůl (>nemám stativ :c) od plotu a vesele fotila na samospoušť, když v tom kousek ode mě vidím pána se psem. Sebrala jsem bundu, foťák strčila do tašky a zdrhala domů...

 Bože ty prsty dole jsou trapný! (Konečně se začlo prodávat nějaký pořádný, ovoce > blumy)

 Docela mě to štve, ale ta rtěnka co ji tu mám není na fotkách skoro vidět. :X

A taky jsem si uklidila v pokoji, a jsem na sebe hrdá. (Jestli se vám zdá, že na nočním stolku je bordel, není, ale mám strach ze sterilních prostorů o_o). Btw, můj pokoj není nic moc, kdybych měla možnost, tak bych tu rudou stěnu přemalovala na tmavě šedou, nebo až antracitovou. A prostě bych si ho udělala víc minimalistickej. (Jo a svoje růžový povlečení se štěňátkama miluju!)

Mimochodem, zjistila jsem, že v angličtině docela věrně (ač neúmyslně) dokážu napodobyt americkej přízvuk. :3

Mimochodem podruhý, zjistila jsem taky, že když pročítám něčí blog (klidně i do roku 2010, why not?), tak pak mám silný nutkíná přemýšlet a psát, jako ten autor. Docela mě to děsí O_o. Takže, jestli vám tohleto všechno připomíná, nějaký dvě, ehm český bloggerky, nesnažím se betj stejně kůl jako ony, ale prostě si nemůžu pomoct. Pardon.

Btw (protože mimochodem potřetí by bylo trapný žejo), musím, prostě musím sehnat rudou rtěnku. (Protože už se strašně těším, až si budu moct vzít skinny, bílou košili a sako a vyrazit v podpatkách do města)
Kdo to dočet' až sem, poklona.

Tohle počasí mě prostě...

A ještě bych se chtěla vyjádřit k dnešní akci na Pražském hradě. :S

PS: Zítra možná pojedem do Ikei! Yep!

xoxo

Ruu